Úroveň Profesionál

Termín profesionál, použitý v knize označuje hráče, který je schopen ( teoreticky ) hodit 180 na každý z deseti pokusů. Rozptyl šipek je tedy velmi malý. Na velkých turnajích můžete hlasité "one-hundred-and-eightyyy...." ( sto-osmdesáááát.. ) slyšet dost často, aby jste uznali, že tato úroveň není pouze teoretická, ačkoli, na světě není mnoho hráčů, reprezentujících tuto vynikající úroveň.

Jak můžete vidět na obrázku, plocha možných zásahů je malá, když profík míří na střed T20. Rozptyl pro tuto úroveň byl takto zaveden do počítače a byl aplikován pro všechny mířené body na terči. Když je odhadnutý rozptyl normálně rozdělen, můžete vypočítat přesnou pravděpodobnost pro tuto úroveň.

Přesné rozptyly šipek

Dalším úkolem je iterace rozptylů k získání přesných výsledků. V porovnání k první knize „DARTS PELIT ( 1992 )“ došlo v druhé k mnoha drobným vylepšením. Za prvé, pravděpodobnosti jsou vypočítávány mnohem přesněji, namísto užívání kruhů o průměru čtyři milimetry, jsou plochy kolem mířeného bodu děleny do částí menších než 0,05 mm. Tento rozdíl je významný například u čistého středu, tedy nejmenšího cíle na terči.

Počítač byl naprogramován k imitaci reálného světa tak věrně, jak je to jen možné. Například dráty oddělující segmenty terče. Ty jsou překážkou hráčů. Kritická šířka drátu byla naprogramována na 0,2 mm. Z toho vyplynulo, že expert mířící na střed T20 strefí 1,7% šipek do drátu mezi segmenty. Na středu je pravděpodobnost strefení drátu již 3,1% pro experta (pozn. př. strefený drát znamená ve steelech ztracený hod, šipka nezůstane v terči).

Je třeba upozornit, že dráty jsou samozřejmě širší než 0,2 mm, ale jestliže šipka strefí drát trochu ze strany, projde dál a zůstává v terči, hod tak skóruje. Není možné vědět přesné procento šipek zkažených díky zasažení drátu, ale je důležité říct počítači, že je to v některých místech terče pravděpodobnější, například u čistého středu, oproti středu singlových výsečí. Současné technologie zvládají flexibilnější šipky, takže se procento zkažených hodů dík zasaženým drátům snižuje.

Úrovně hráčů podle knihy „The Dart Book“

Potom co zjistíte, jak jsou šipky rozprostřeny kolem mířeného bodu, musíte se rozhodnout jaké typy hráčů chcete vzít v úvahu pro svůj výpočet. Já jsem se rozhodl rozdělit hráče do čtyř kategorií. Pro jednodušší pochopení, o jakých úrovních hovořím, pojmenoval jsem je takto: profesionál, expert, průměrný hráč a začátečník.

Protože rozptyl šipek by měl být přesný pro přesný výpočet procent v jednotlivých úrovních, musí být něco, co rozptyl zpřesní. Já jsem vybral pravděpodobnost strefení trojnásobku dvacítky. Profesionálova pravděpodobnost strefení T20 je vždy 46.42%. Expert může strefit trojnásobek s pravděpodobností 21.54%. U průměrného hráče je pravděpodobnost 10.00% a u začátečníka je to jen 4.64%.

Tato čísla jsem nevybral náhodně. Pravděpodobnost strefení trojnásobku na třetí u profesionála dává přesně 10%. Můžeme tedy říct, že profesionál skóruje 180 každý desátý pokus. Jak už asi tušíte, expert může skórovat 180 každý stý pokus, průměrný hráč skóruje 180 každý tisící pokus. Nutno poznamenat, že pravděpodobnost skórování 180 bodů je pouze teoretická (46.4%^3 = 10%). Po dvou šipkách totiž zbývá ve strefeném trojnásobku mnohem méně místa pro šipku třetí. Proto musíme často měnit cíl na terči. Tedy ta „pravá“ pravděpodobnost skórování maxima bodů může být každý dvacátý pokus nebo menší pro úroveň profesionál.

Potom je tu ještě psychický tlak, který může být značný. Jestliže jste ještě nikdy neskóroval 180 bodů, vaše ruka se může více třást. Pokud hrajete šipky již mnoho let a ještě se vám skóre 180 nepodařilo dosáhnout, je to asi veliký problém. To ale neznamená, že se musíte hned řadit do kategorie začátečník. Ve skutečnosti, když zkoušíte otestovat úroveň vaší hry, není důvod začít si říkat expert nebo průměrný hráč. Jak bylo uvedeno dříve, názvy jsou zvoleny jen proto, že je jednodušší pochopit, o jakých kategoriích rozptylu hovořím. Nicméně, takový test vám může pomoci zjistit, o jakou úroveň by jste se měli zajímat.

Na druhé straně začátečník po první šipce, může získat dobrý záměrný bod pro strefení další šipkou a pravděpodobnost strefení cíle zbývajícími šipkami je tak mnohem vyšší. Proto je velmi těžké určit přesně míru strefení 180.

Bylo by správnější říct, že expert může zasáhnout tři odlišné trojnásobky, například T20, T15 a T16 každý stý pokus. Protože teoretická pravděpodobnost je přibližně správná, je ale jednodušší říkat, že expert může skórovat 180 každý stý pokus.

Různé kategorie hráčů

V každém sportu jsou hráči kteří vyhrávají šampionáty a také hráči, kteří se věnují danému sportu jen pro radost ze hry. Existuje mnoho rozdílných úrovní hráčů a mnoho různých způsobů jak házet šipky. Ve spektru hráčů šipek nalezneme ty, kdo se šipkami přímo živí i ty, kteří si jen užívají společenského života, který šipky přinášejí a obvykle utrácejí výplaty na oblíbených místech se šipkami. Všichni hráči, dle mého názoru, žijí naplno a nejspíš umírají spokojeni s úsměvem na tváři.

Pro „slabší“ hráče v kterémkoli sportu, je téměř nemožné porazit „mistra“. To samé platí i o šipkách. Ačkoliv, pro šipky je typické to, že hra je zajímavá i když proti sobě stojí hráči různých úrovní. S trochou štěstí, může začátečník porazit i průměrného hráče. Na druhou stranu, není mnoho sportů, kde hráči různých úrovní mohou a měli by, dělat stejné věci tak odlišně. Ta správná volba závisí na úrovni, ve které hrajete když chcete hru vyhrát.

Je velmi užitečné sledovat rozhodování „mistrů“ a učit se od nich. Ale když s nimi hovoříte, zjistíte, že každý z nich má svůj oblíbený způsob hry. Není na světě jediný skutečně objektivní hráč, který by dokázal říct, který závěr hry je ten nejlepší. Individuální priority vždy při hledání toho nejlepšího zavření hry zvítězí. Toto tedy není ta nejlepší cesta, jak zjistit, který způsob zavření je ten nejlepší právě pro vás. K řešení takového problému vede jen jediná správná cesta. Musíte naprogramovat počítač k házení s různým, ale přesným rozptylem šipek.

Nejprve se musíte naučit vypočítat rozptyl. Jeden starý šipkař (tato informace není historicky podložena), Carl Friedrich Gauss (1777-1855) nám pomohl s tímto odporným úkolem. Bez jeho objevu fenoménu normálního rozdělení, by bylo velmi těžké vypočítat správně pravděpodobnost. Gaussovo normální rozdělení nám dovoluje zobrazovat přirozené jevy ze života a proto jsme vybrali tuto metodu pro zobrazení dopadu šipek na terč.

Tabulka zavírání

Šipky jsou báječný sport, jenž můžete hrát s přáteli v oblíbené hospůdce, můžete pozvat přátele či sousedy na šipkový večírek a rozhodně se se šipkami v ruce nebudete nikdy nudit. Dnes již nejsou šipky pouze hospodským sportem. Miliony šipkařských nadšenců na celém světě mají doma na zdi zavěšený terč a pilně trénují. Nenajdete jiné hřiště, na kterém by jste mohli hrát tolik odlišných her, jako je šipkový terč.

Následující článek obsahuje citace z knihy Kari Kaitanena The Dart Book

Kari Kaithanen 1996

 

 The Dart Book

Tato kniha popisuje spoustu rozličných šipkových her, množství příkladů s obrázky, které uvedou začátečníky do tajů tohoto skvělého sportu. Naučíte se také, jak házet přesněji. Pro experty tato kniha nabízí hlubokou a vědeckou studii o šipkách. Vůbec poprvé byla všechna zakončení her x01 optimalizována pomocí počítače z každého bodu hry pět kol dopředu. Pouhá znalost absolutně nejlepšího zakončení pro vaší úroveň, velmi zvyšuje vaší šanci vyhrát.

THE DART BOOK, první vydání 1994, Autor Kari Kaitanen, 270 stran, ISBN 951-96680-1-2 Prosím uvědomte si, že nemohu nikomu zasílat tuto knihu.( Prosím objednejte si například u Darts World -Magazine: Darts World Book Shop, 9 Kelsey Park Road, Beckenham, Kent BR3 2LH, England, tel: 0181-650 6580, fax: 0181-650 2534. Objednací číslo (A81) a například číslo kreditní karty. Cena kolem 10-13 liber.<blink>Vyprodáno !!!</blink> Prosím, pomozte mi nalézt vydavatele pro Vaší zemi.)

Darts Pelit (Darts Games),první vydání 1992, Autor Kari Kaitanen, 144 stran, ISBN 951-96680-0-4, vyprodaná 1992. Nová generace šipkových her rapidně soupá na popularitě ve Finsku. První reálně strategická šipková hra "Mawari" je výbornou volbou jak pro začátečníky tak pro experty. Stejně jako Snookeru se říká billiardové šachy "Mawari" sou šachy šipek.

Problém třetího kola

Napsal : Karlheinz Zöchling 1998 Přeložil : Michal Weinfurtner 2002 Editoval : Michal Weinfurtner 2002 Převzato z : www.dartbase.com

Profesionálův leg 501 vypadá často takto: 100, 140, 100, dobrý ( skvělý ) pokus na zbývajících 161 , nebo skórují 140, 100, 140 a zbude jim 121. V každém případě, k zahrání skvělého legu je prostě nutností skórovat nejméně 100 na tři šipky.

Když hrajete a váš start je vynikající – 100 poprvé, 140 podruhé jste na 261, vzpomenete si na profíka, co dá další kilo a zavře na 12 šipek, nebo dokonce 140, aby měl lepší standard 121 na závěr. Nebo hodíte na začátek dvakrát 100 a od 301 máte šanci na zavření 12 šipkama přes 140 nebo 180, ale i slušná 100 ( nebo dokonce 60 ) by vás mohla stále udržet v dobrém kurzu k zavření na 15 nebo 18 šipek.

Zhluboka se nadechnete, stoupnete si na čáru před terč a hodíte s bídou 45 – &“%$!

Až přijdete na váš další turnaj nebo na ligu, sledujte hráče o kterých víte, že jsou poměrně dobří, ale k nejvyšším vrcholům jim ještě chybí trochu zkušeností. Sledujte legy, kde dobře zahájí v prvních dvou kolech a koukejte se, co přinese kolo třetí. Ve většině případů zjistíte, že ve třetím kole chybují.

Je to zajímavý fenomén, čím lépe zahájíte první dvě kola, tím horší je pak třetí kolo a větší pravděpodobnost, že méně zkušení hráči udělají chybu. Důvod je popsaný výše, je to matematika 501, uvidíte to opravdu v kriketu a v ostatních hrách. Co se stane je, že třetí kolo hráč hraje pod značným tlakem. Ne od soupeře ( který je většinou dost pozadu ), ale sám od sebe. Vidí totiž možnost zahrát skvělý leg, samozřejmě jej chce zahrát co nejlépe. Když hodíte první 100, ještě neuvažujete o dobře zahraném legu ( je to prostě jen dobrý start ), ale při druhém kilu, nebo kilu čtyřicet, se možnost zvyšuje a roste i tlak na vás ( říkáte si “ jo, mám šanci, teďka musím zabrat“; mimochodem tenhle problém je stejný jako problém se špatnými hody po 180 ).

Nejdůležitější v takové situaci je zůstat chladným. Jsem si jistý, že jste se s tím problémem již setkali, ale možná jste si ho nebyli vědomi, což je nejčastější (,ale měli by jste být, protože to je klíčová věc pro úspěšnou likvidaci tohoto problému ). Je to stejný problém, jako s každou vypjatou situací a jestli jste četli všechny články tak víte, jak bojovat proti tlaku ( jestli ne, přečtěte si o napětí ). Je to jako vždy záležitost správného myšlení. Vyžeňte z hlavy myšlenky na 12-tou nebo 15-tou šipku. Já vím, většina z vás nezavírá na 12 šipek tak často, mnoho z vás ještě takhle nezahrálo,ale nevěšte hlavu, dříve nebo později se do takové situace dostanete, když budete poctivě trénovat. Nepanikařte, když ta chvíle přijde, zůstaňte tak klidní jak to jen jde. Jakmile se setkáte s problémem třetího kola, uvažujte takto: soupeř je daleko za mnou ( obvykle je, jestliže není, typický problém třetího kola ani nepřijde, protože jste pod normálním tlakem soupeře a nemáte čas myslet na to kolikátou šipkou budete zavírat ) a já můžu hrát tenhle leg jako doma, když zahraju normální dobrý body. Koncentrujte se prostě na hru, ne na excelentní zavření. Neudělali jste nic jinak než obvykle v předešlých dvou kolech. Pak není důvod něco měnit. No, obyčejná 60-ka obvykle je změna, ale proč by jste měli hned panikařit. Další trik je hodit si poslední šipku na T19 když dvěma předešlýma strefíte single 20. Budete moci i tak zakončit skvělý leg s 97 body. Odchod od 60 může zredukovat váš tlak ( třetí šipka totiž nejčastěji končí v 1 nebo 5 když je mířená na 60 s přílišnou vervou ).

Problém třetího kola je také velmi vhodný pro znázorňovací cvičení ( znovu, jestliže jste ještě nikdy neslyšeli tenhle termín, čtěte článek představivost ). Zapamatujte si vaší zkušenost a pocit, když jste chybovali v této situaci a zapracujte na tom. Společně se znalostí jak redukovat napjaté situace v zápase, budete schopni stát se skvělými mistry třetího kola.

Problém singlu

Napsal : Karlheinz Zöchling 1998 Přeložil : Michal Weinfurtner 2002 Editoval : Michal Weinfurtner 2002 Převzato z : www.dartbase.com

Dovolte mi vzpomenout krátký příběh z jednoho mého zápasu, který si budu pamatovat do nejdelší smrti. V roce 1992 jsem se zúčastnil turnaje Austria Open kde jsem ve čtvrtfinále narazil na Roda Harringtona ( tehdejší světovou jedničku ). V prvním legu byl soupeř na double, já měl 57 a byl jsem na řadě. První šipka ( samozřejmě mířená na velký single 17 ) strefila krásný velký single 3. Dobrá dobrá, přiznávám, že jsem byl nervózní. Zbývalo mi 54 a musel jsem se rozhodnout co budu hrát abych druhou šipkou mohl zavřít. Vybral jsem si 18, maje na paměti, že kdybych chyboval a strefil čtyřku, mohl bych pořád poslední šipkou zkusit zavřít střed. Samozřejmě, že chyba na sedmnáctce narušila mojí jistotu a v takových situacích je celkem běžné, že se chyba opakuje a vy se ocitnete tváří v tvář středu s jednou šipkou v ruce. A, bingo, druhá šipka vlítla rovnou do čtyřky. Tak, teď střed, nejtěžší cíl na terči. Představte si kam šipka doletěla ? Přesně doprostřed …

Každý z nás má svou osobní šipkový historky, a tahle je moje oblíbená. Byl to jedinej co jsem v tom zápase vyhrál, ale bylo to tak nějak stylově. A vystihuje to nejlépe problém této kapitoly – proč je někdy těžší strefit přípravné singly než výběr dablů.

Zkusme analyzovat tu situaci popsanou výše: 57 na tři šipky – proti soupeři jako je Rod Harrington – prostě musíte zavřít. Situace vyžaduje jenom single abyste získali šanci zkusit double. Řekl jsem jenom single ? Single je v jakékoli situaci cíl který zkušený hráč musí strefit. Ono muset, klade na hráče enormní tlak. Můžete strefovat singly z 95% nebo ještě lépe, ale v takovéto situaci se to stává o mnoho těžší. Víte, že single je veliký, víte, že je to snadné jej strefit, a proto jej nemůžete minout protože se vám to povede jen zřídka kdy. Je to odlišná situace, než když máte 96 kdy potřebujete strefit alespoň jeden trojnásobek a víte že to není tak jednoduché – máte samozřejmě dobrou šanci jej strefit, ale nemusíte. Takže, minul jsem sedmnáct a rozhodl se hrát bezpečně na 18. Znovu single a znovu jsem se netrefil. Teďka třetí šipka na střed. Znovu musím strefit – ale počkat ! Musím strefit abych vyhrál leg, jo. Ale opravdu musím ? Ne, to je tak těžké. V tom je veliký rozdíl. Je těžké to zahrát, ale lehké si představit, prostě proto, že na rozdíl od singlu, každý včetně vás rozumí tomu, že můžete střed minout. Mohl bych přísahat, přestože je střed nejtěžším doublem, v této situaci po dvou nestrefených singlech, nemohl bych třetí šipkou strefit jakýkoli cíl na terči.

Nedoporučuji nikomu jít na střed protože je to možná jednodušší v představách. Strefení v této situaci byla pouze šance, ale k vysvětlení proč jsem po dvou chybách na singlech strefil střed.

Co chci říct je, že je mnohem větší tlak při přípravném singlu, a mnoho hráčů chybuje právě v této fázi, zatímco trojnásobky a dvojnásobky strefují lépe. Takže, co proti tomu můžeme dělat ?

Zaprvé, nepomůže vám žádné procvičování singlů. Jakmile máte nějaké zkušenosti s hrou ( a průměrně strefujete singly během tréninku nebo v nevypjatých situacích tak na 80 – 90 procent ) je tady jednoduché cvičení jak hru vylepšit. Problém je pouze psychologický.

Za druhé, jaké máme strategie proti tomuto problému singlu ? Jeden bezpečný tip je, jako vždy, znázorňování. Přečtěte si článek o znázorňovací technice, pokud jste jej ještě nečetli. Zkuste si znázornit situace, o kterých víte, že jste v nebezpečí minutí singlu. Pak ovládněte vaši nervozitu. Mnoho nepovedených singlů zapříčiňuje napětí ( podívejte se na článek o napětí ). A pak, velice důležité je ovládat myšlení ! Zkuste nepřemýšlet o tom, že se nestrefíte ( jak si můžete přečíst v mém příběhu, přemýšlel jsem o případné chybě na 18 a taky se to stalo ). Co se mne týče, vymyslel jsem si takový trik, jak se vyhnout přemýšlení o singlu: Když mířím na přípravný single, snažím se myslet jenom na double, který budu strefovat další šipkou. Takže jestliže mi zbývá 5, mířím a házím na 1 ale myslím jen na double 2. Singlu nepotřebují až tolik duševní pozornosti, protože jsou jednoduché, takže to je můj způsob jak se vyvarovat přemýšlení o chybách. Jestliže nepřemýšlím o singlu, nemůžu logicky přemýšlet nad chybou na něm. Tenhle trik jsem si vymyslel po tej hře s Haringtonem a celkem na mne zabírá.

A co soupeř?

Napsal : Karlheinz Zöchling 1998 Přeložil : Michal Weinfurtner 2002 Editoval : Michal Weinfurtner 2002 Převzato z : www.dartbase.com

Velmi závažným problémem je otázka, měl bych hrát proti terči nebo proti soupeři ? To je opravdu velká otázka, nejdiskutovanější dokonce mezi špičkovými hráči. Jsou zde dva různé přístupy, praktický a filozofický. Tady je pohled který zastávám.

Za prvé prakticky: Zdá se, že ignorování oponentovy hry je dobrá cesta jak zůstat klidný a vyhrát. Hlavní problém je ale v tom že je téměř nemožné, zůstat neovlivněn soupeřem. Klíčovým bodem k dobrému výkonu je uvědomění. Toto uvědomění musí být chápáno široce, to znamená angažovanost, soustředění, schopnost cítit vlastní hod atd.. To je absolutně nutné i pro hru osamotě, protože to jde ruku v ruce s energetickým stavem. Vysoce pozitivní energie vyžaduje uvědomělost, zábava totéž a ze sportovní psychologie víme, že na stoprocentní výkon podáme jen ve stavu vysoké pozitivní energie. Ale jak si můžu být vědom situace, když budu něco ignorovat? Je těžké až nemožné ignorovat jenom soupeřovu hru ! Jak můžete vidět, máme dvě věci které jsou proti sobě. Potřeba vysoké energie, která vyžaduje vysoké uvědomění situace a potřeba omezeného uvědomování si situace, které je třeba k ignorování soupeře. Dokonce i když opravdu zvládnete vyloučit soupeře kompletně z vaší mysli, ještě stále je tu situace kterou nemůžete nikdy ignorovat a musíte s ní počítat: soupeřovy zásahy.

Krátké shrnutí:

  1. Možná,že člověk který dokáže ignorovat soupeře a přesto zůstane ve skvělém energetickém stavu by mohl být dokonalým soutěžícím, ale toho nebudeme nikdy schopni dosáhnout.
  2. Protože to nejde a protože víme, že to nemůže zvládnout samozřejmě ani náš soupeř, zkusme toho využít v náš prospěch a zkusme ovlivnit našeho soupeře jak to jen půjde ( samozřejmě v duchu fair play !! ).

No a teď k filozofii: Ignorování soupeře je jako hra o samotě. Proč bych pak měl chodit na turnaje ? Co pak pro mě znamená vítězství ( kromě prachů samozřejmě ) ? Chodil bych na turnaje, když bych měl stejný požitek ze hry o samotě ? To nemá co dělat s praktickým přístupem, ale jestliže se dostatečně nebavím, nebudu hrát dobře – to je základní pravidlo sportovní psychologie. Bavím se když hraju zajímavý zápas, ve kterém můžu cítit vzrůstající napětí a to je skvělé pro práci na udržení tohoto napětí pod kontrolou. Nikdy bych neměl stejné zážitky, kdybych ignoroval soupeře. Pamatujte si – zábava je dobrá věc a je nezbytná k vítězství. Slovo zábava tady samozřejmě neznamená žádné ejchuhů a hurá během zápasu, je to spíš druh pozitivních vibrací které si užíváme spíše potichu.

Duševní občerstvení

Napsal : Karlheinz Zöchling 1998 Přeložil : Michal Weinfurtner 2002 Editoval : Michal Weinfurtner 2002 Převzato z : www.dartbase.com

Někdy se stává, že věci nejdou jak by měli, že hrajeme hůř než víme že můžeme hrát. Jakmile zjistíte, že je duševně něco v nepořádku, je ten pravá čas přepnout na výstrahu. V této kapitole vám chci poradit, jak se z takové situace dostat ( i s pěkným příkladem na závěr ).

Hlavním důvodem, proč prohráváte duševně je málo energie a negativní či nezvyklé ( nekoncentrované ) myšlenky. Zatím co duševně slabí hráči s tím mnoho nenadělají, prostě proto, že nevědí o existenci obrany, ostatní hráči mají nějaký seznam věcí, na které se v takové chvíli soustředit a případně je je změnit, pokud je to nutné.

Takže, kdykoli vás potkají trable během zápasu, projděte si tento seznam:

  1. Překontrolujte váš energetický stav ( Jestliže nevíte co znamená tenhle termín ve sportovní psychologii, přečtěte si nejprve článek Hra ducha III – Energie ) Pro mne je to nejdůležitější kapitola. Zkontrolujte váš energetický stav takto:
    • Bavíte se? Užíváte si ten zápas? Jestli je odpověď ano, váš energetický stav je skvělý, jestli zní odpověď ne pak –
    • Cítíte se unavený nebo na dně ? Pak máte vemi málo energie. Napněte všechno úsilí ke zvýšení její úrovně.
    • Máte negativní myšlenky, jste podrážděni nebo dokonce vytočeni? Máte vysokou negativní energii. Musíte se pokusit o přechod k energii pozitivní. Řekněte dost negativním myšlenkám, hrajete přece hru, kterou máte rádi, nebo ne?
  2. Překontrolujte stav vaší nervozity Jste nervozní, třesou se vám nohy a ruce ? Jestliže odpověď zní ano, použijte relaxační techniku „Ticho prosím“ popsanou v kapitole „Hra ducha I“.
  3. Máte negativní myšlenky nebo se bojíte prohry přestože váš energetický stav je v pohodě ? Řekněte si dost jakmile narazíte na negativní myšlenky. Zkuste si říkat potichu pro sebe „Bavím se, všechno je v pohodě, jsem dobrej, vím jak se to dělá a jdu na to“. Tento druh sebepřesvědčování zvrátí vaše negativní myšlenky v pozitivní.
  4. Překonrolujte si svou uvědomnělost Máte věci pod kontrolou nebo vás dění vyvádí z míry ? To je dúležité pro předvídavost, a pro uvědomování si svého duševního stavu. Jen, jestliže víte co děláte, budete schopni se bránit věcem které nejdou tak jak by měli jít !
  5. Zkontrolujte svou koncentraci Jste otráveni z tech hloupejch řečí co vedou ti chlapci za vámi ? Nebo přemýšlíte, třeba kam půjdete na večeři po turnaji ? Plně koncentrovaný hráč nikdy nemůže vědomě slyšet jak diváci mluví a neměl by nikdy přemýšlet nad ničím jiným. Kdykoli zjistím, že se cítím být rušen okolím, vzpomenu si na světového hráče kulečníku Blomdahla. Toho se po vyhraném finále zeptal jeden reportér, jestli ho někdy vyrušuje hlasitý potlesk. On odpověděl, “ Potlesk? Nějaký byl? „.

Těchto pět bodů je až dost na rychlou duševní vzpruhu během zápasu. Obzvlášť mám rád onu citaci Blomdahla, protože udržení koncentrace se zdá být choulostivá i pro nejlepší sportovce. Jaké rušivé myšlenky můžou někteří lidé během zápasu sužovat, nejlépe dokládá anekdota o bývalém šachovém velmistru Mikhaelu Talovi. Jednou během šachové partie uvažoval o obětování koně a hned se upamatoval na ruskou píseň o hrochovi padajícím do močálu. Pokoušel se vymyslet něco, jak to ubohé zvíře zachránit, ale na nic nemohl přijít. Nakonec, zničen neschopností zvíře zachránit, intuitivně obětoval toho koně. Druhý den psali v novinách, “ … za toho stavu, měl Tal dobrý nápad, obětovat koně ….“

Takže, kdykoli objevím hrocha, nebo nějakou jinou příšeru v mé mysli během šipkového zápasu, myslím na Blomdahla a Tala a ptám se poctivě sám sebe: Jsou tu nějaké ? Všechny musí zmizet !

Bílý moment

Napsal :Karlheinz Zöchling 1998 Přeložil : Michal Weinfurtner 2002 Editoval : Michal Weinfurtner 2002 Převzato z : www.dartbase.com

Před časem jsem dostal tenhle ohlas:

Slyšel jste někdy o ruské termínu bílý okamžik ? Tak se říká okamžiku kdy vítěz přebírá hru od poraženého. Nemusí to být nutně závěrečný hod, ale hod který rozhodl o výsledku. To je ten strašlivý moment, ve kterém je psychika jednoho ze závodníků totálně v troskách a veškeré naděje směřují k bodu kdy je výsledek už nezvratitelný. V Americe tomu říkáme Být v zóně. Rád bych slyšel váš názor a samozřejmě nějaké techniky ke zvládnutí tohoto stavu bych uvítal.

S pozdravem

Jason Davenport

Za prvé díky Jasonovi za tuto skvělou myšlenku.

Jak Jason napsal, bílý okamžik může nastat v rozličných situacích zápasu. Ačkoli, daleko častěji to může být blíže ke konci zápasu, může to nastat i velmi záhy po zahájení zápasu. 180, 140 nebo podobné pěkné zásahy v rozhodujícím nebo soupeřem neočekávaném okamžiku můžou podlomit soupeřovu jistotu.

Neexistuje samozřejmě obecné pravidlo jak takové výherní situace dosáhnout, možná výjma toho, hrát naprosto skvěle. Samozřejmě to také závisí na duševní síle soupeře. Situace ve které duševně slabý hráč rezignuje nemusí mít žádný vliv na soupeře duševně silnějšího. Strategie jak získat výhodu ze znalosti situace bílého okamžiku je uvědomit si jej. Myslete na hru. Kdy jste mysleli na to, že je to ztracený, během vašich posledních prohraných zápasů? Zapamatujte si tu situaci. Nebyla tam ještě šance vyhrát ? Malá, jistě, ale vy jste v ní nevěřili, protože vás zasáhla horečka bílého okamžiku.

Jasně, vedoucí hráči zdvihnou sebedůvěru v takové situaci, zlepší své zásahy a vaše situace se zhorší. Ale cítí, že jistota může zmizet v nějaké líné hře a to je šance pro vás. Nepřestávejte bojovat, nic neztratíte, zkuste s nimi udržet krok, a jakmile chybují vezmete šanci vrátit se do hry.

Na druhé straně, když je bílí moment na vaší straně, vyvarujte se ztráty koncentrace. Může to vypadat, že psychika vašeho soupeře je v troskách, ale nevěřte tomu. Situace se může rapidně změnit, jakmile to soupeřovi dovolíte a zápas může mít rázem víc bílých okamžiků !

Je možné si vybudovat dobrý cit pro rozhodující situace v zápasech, zvlášť proti soupeřům se kterými hrajete často nebo je často sledujete hrát. Jestliže je znáte, víte v jakých situacích ztrácí jistotu. Jakmile je máte v takové situaci, můžete se extrémně soustředit a strefit se tak aby jste jej zlomili.

Aby jste natrénovali tuhle záležitost, musíte shlédnou co nejvíce zápasů. Od expertů až po začátečníky. Zkuste předvídat rozhodující hody a analyzovat rytmus zápasů. Naučíte se více o hře , zostříte si uvědomění a pokud budete zviditelňovat tyto situace s pokusy o extrémní soustředění v těchto klíčových bodech, určitě zlepšíte svou výkonnost.