Držení šipky

Nejprve se ujistěte, zda jste si již přečetli kapitolu "Hod". Držení šipky a postoj jsou silně provázány se základními požadavky na hod. Určitě vám následující text přinese více užitku, pokud budete znát souvislosti.

Vše různé - vše stejné

Držení šipky je nejrůznorodější částí šipkařské techniky. V zásadě můžete používat to, které je pro vás nejpohodlnější. Existuje pouze pár chyb, kterých byste se měli vyvarovat.

Základní úchop:

Položte šipku na vaši otevřenou dlaň. Chvíli s ní balancujte a najděte těžiště. Nyní pomocí palce převalte šipku ke špičce vašich prstů. Umístěte palec mírně za nalezené těžiště. Šipku držte tolika prsty, jak je vám libo. Potom posuňte ruku do mířící pozice a jste připraveni.

Většina držení šipek je pouze variací na toto téma.

Základní požadavky:

• Hrot nahoru ! - Jak víte z první kapitoly, hlavním cílem vašeho úchopu je udržet hrot šipky stále směřující nahoru během všech fází hodu. Pokud tento předpoklad váš styl nesplňuje, tak ho urychleně změňte !
• Pevný, ale ne křečovitý. - Úchop musí být pevný, ale nesmí napínat svaly na prstech. Jestliže vaše prsty zbělají námahou nebo na nich způsobí šipka otlačeniny, pak je síly moc. Jestliže jsou svaly napnuté tak, že máte problémy s vypouštěním šipky nebo i jindy během hodu, pak je jí také moc. Šipky jsou sportem dotyku, ne síly. Pro jeho udržení držte šipku co nejuvolněněji, ale tak aby vám nevypadla z ruky, a zároveň dost pevně, abyste nad ní udrželi kontrolu i během fáze akcelerace. Velmi častou chybou je právě buď příliš silné nebo naopak příliš volné držení šipky.
• Kolik prstů ? - Často pokládaná otázka, která asi nemůže být úplně zodpovězena. Nejméně třemi prsty (palec + 2), nejvíce pěti. Všechny prsty by se měly dotýkat těla šipky nebo hrotu, v žádném případě násadky nebo dokonce letky. Více prstů zlepšuje kontrolu při akceleraci a dává více kontaktu se šipkou. Ale zároveň ztěžuje vypouštění šipky, protože se musí zkoordinovat pohyb více prstů. Koordinace prstů při vypouštění šipky je klíčovým bodem úchopu. Musíte si být jisti, že žádný z prstů "nenakopne" šipku na poslední chvíli, a ta se nevydá špatným směrem.
• Tvar těla šipky. - Ne všechny typy úchopů jsou vhodné pro všechny typy těl šipek. Je zřejmé, že delší tělo nutí k použití více prstů, naopak krátké k zapojení méně prstů (dobře, to je pouze zlehčené vysvětlení). Nestačí najít pouze správné držení, ale i správné tělo šipky. Vše se musí samozřejmě dobře zkombinovat. Jedná se jen o další kapitolu osobních preferencí.
• Žádná pěst ! - Co dělat s prsty, které nedrží šipku ? Nejlepší je dát prsty co nejdál nebo je držet ve stejné pozici jako ostatní. Špatné je, pokud držíte šipku např. čtyřmi prsty (palec + 3) a malíček se dotýká dlaně, jako by byla ruka sevřena v pěst. Potom budou vaše ostatní prsty zbytečně trpět přílišným napětím svalů a budou mít také tendenci se svírat v pěst. A to vám rozhodně neprospěje např. při vypouštění šipky. Toto držení zvýší šanci na nešťastné "nakopnutí" šipky některým z prstů, o kterém jsem se zmínil již výše. Zároveň také nutí směřovat šipku dolů, což také není v pořádku.

Abych ilustroval velkou rozmanitost úchopů, nabízím vám několik příkladů od profíků. Pamatujte na to, že úchop je částečně výsledkem preferovaného těla šipky a opačně.

• Tužka - Phil Taylor: Phil drží šipku podobně jako tužku. Tento úchop je stejně dobrý nebo stejně špatný jako ostatní, pokud udržíte šipku mířit přímo dopředu a ne příliš stranou. Tento tužkový úchop je asi druhý nejpoužívanější, hned po variacích na základní držení. Většinou vyžaduje válcovité tělo šipky.
• Široce otevřená ruka - Dennis Priestey: Dennis používá své prsty v téměř vertikální poloze, což vede k tomu, že šipku kontroluje pouze palec. Když jsem ho viděl naposledy na videu, zdálo se mi, že ruku přeci jenom již trochu zavíral. Ale stejně je pořád hráčem s nejotevřenější rukou, kterého znám. Držení vypadá velmi volné, což znatelně ulehčuje vypouštění šipky, ale zároveň je to šance pro ztrátu kontroly ve fázi akcelerace. Jak si udrží stálý kontakt se šipkou, je pro mě záhadou. A zdá se, že je jediný, kdo to ví. Když jsem ho zkoušel já, měl jsem problémy vůbec se trefit do terče. Pravděpodobně se jedná o jeho přirozený talent, nebo si tento styl vypracoval lety tréninku. Jde o jedno z extrémních držení šipek. Dennis používá tlustší a více tvarované tělo, něco mezi Philem Taylorem a Johnem Lowem.
• Malíček na hrotu - Eric Bristow: Eric v jeho nejlepších letech držel malíček daleko od ostatních prstů, přičemž se jím dotýkal hrotu šipky. Používal dlouhé válcovité tělo. Jeho držení je jednou z variací na základní, ne nejlepší, ne nejhorší. Méně talentovaní hráči by s ním však mohli zápasit.
• Tři prsty - John Lowe: John používá velmi tvarovanou (předek šipky je tlustší než konec), spíše tlustší a krátkou šipku. Tudíž se tříprstové držení vyvinulo přirozeně, protože více prstů by si na těle šipky hledalo jen ztěží místo. Jedná se pravděpodobně o standardní držení tohoto typu šipky.
• Odkloněný malíček - Rod Harrington: Rod používá dlouhé, tenké tělo, které se stává více a více obvyklým, když se úroveň a přesnost hry zlepšuje. Používá základní úchop s vertikálně odkloněným malíčkem, zatímco zbývající prsty se dotýkají těla. Jedná se o držení šipky, které se mi zdá velmi logické. Podobné používám i já, včetně podobného těla.
• Držení šipky u hrotu - Bob Anderson: Bob drží šipku pořádný kus před těžištěm, hned kousek za hrotem. Je to velmi neobvyklé a většina hráčů by s tím velmi bojovala. Jeho celkový hod je rychlejší než u většiny ostatních hráčů a skoro se zdá, jako by pořád někam pospíchal. Používá značný pohyb zápěstím. Držení má odvozené od tužkového úchopu, což se zdá logické s touto extrémní technikou. Hraje s válcovitým a dost dlouhým tělem. Nejedná se o styl, který bych příliš doporučoval. Je ale velmi pokročilým pro hráče, který hází velmi dynamické šipky.

A nyní si najděte svůj vlastní úchop.

Jednoduše si musíte najít své vlastní držení šipky. Vše, co splňuje uvedené základní předpoklady a vám připadá pohodlné, je dobré. Neopičte se jednoduše po ostatních hráčích. Najděte si ho sami. Samozřejmě, že můžete vyzkoušet i styly ostatních, např. ze zvědavosti, pro porovnání nebo pro zjištění, které části z nich by vám mohly vyhovovat. Nebo také z důvodu zjištění technických spojitostí a rozšíření vědomostí v tomto směru. Vy jste ale jednotlivec a držení šipky je stejně individuální jako lidé. Nepropadněte zvyku každotýdenního hledání nového revolučního úchopu. Chvíli zkoušejte, jeden si vyberte a pak ho jen používejte.

Nějaké obrázky držení šipek

Základní držení

Levý obrázek ukazuje moje standardní držení šipky. Třemi prsty držím tělo šipky, čtvrtý prst se šipky nedotýká, ačkoli to na obrázku může tak vypadat. Malíček je trochu odkloněn. Pravý obrázek znázorňuje stejný úchop čtyřmi prsty. Na obou obrázcích mám palec správně za těžištěm šipky. Hrot samozřejmě ukazuje pěkně vzůru.

Stejný úchop ale s kratším tělem

Tyto obrázky ukazují, že není problém provést základní tříprstý úchop s kratším a modernějším tvaru těla. Čtvrtý prst se ale na šipku nevešel.

Tužkový úchop

Oba obrázky ukazují tužkový úchop z různých úhlů. Tento způsob držení je dost rozšířený a docela dobrý, přinejmenším pro světového šampióna Phila Taylora.

Variace

Držení co používá jeden můj týmový kolega. Levý obrázek ukazuje originální držení, pravý pak mojí napodobeninu. Toto držení je lehce extrémní a nedoporučuji jej pro začátečníky.